← zpět na storie

appunti italiani

Michelangelo, který psal

Když se řekne jméno Michelangelo, co se vám vybaví?

🎨 Sixtinská kaple ve Vatikánu

🎨 Socha Davida ve Florencii

🎨 Pietà v Bazilice svatého Petra

To není všechno. Michelangelo Buonarroti byl taky velmi nadaný básník. Když maloval vleže Sixtinskou kapli, byl celý od barvy, napilý jak luk a napsal:

Vole už z toho lopocení mám tak jako kocour někde v Lombardii, či kdekoliv, kde špatnou vodu pijí, jak pořád břicho k bradě vypínám.

Vousiska k nebi, vyvrácený týl na samém hrbu, prsa ptačí stvůry; a jak ten štětec pořád stříká šňůry, už mi tvář celou štědře vydláždil.

Kýčle mám vražené až do panděra a zadek hřbetu rovnováhu dělá, když slepě šmátrám nohou sem a tam.

Vepředu se mi kůže hezky dlouží a vzadu zase zkracuje a ouží: jak syrský luk se celý napínám.

A tak i mozek sám rodí jen zmetky, na víc nemá síly: těžko se z křivé hlavně rovně střílí!

A proto braň, můj milý, mé němé dílo a mou pověst s ním: já nejsem malíř a sem nepatřím!

(Luk, Michelangelo Buonarroti)

Parole da portare con sé

pittore
malíř
poeta
básník
cappella
kaple
Made with AI in Macaly